Co takhle společně zajít do lesa na houby?
A co nejít sami, ale v doprovodu zkušeného mykologa! Tahle myšlenka nás napadla již mnohokráte, a proto nedělní dopoledne dne 29. 9. 2019 patřilo nejen milovníkům houbaření, ale i všem, kteří si chtěli tento den zpříjemnit procházkou lesem a dozvědět se zajímavé informace nejen o lese, ale zejména o houbách.
Na akci nazvané „Nedělní houbaření“ se nás u hájenky pod Chrástkou sešlo přibližně dvacet a po krátkém úvodním slovu pana mykologa Pavla z Prostějova jsme se společně vydali na vycházku lesem. Les Chrástku jsme vytipovali z důvodu toho, že se jedná o lesní porost v těsné blízkosti obce a na relativně malém prostoru projdeme lesem smrkovým, listnatým i smíšeným. Tato lokalita tedy slibovala, že zde najdeme spoustu různorodých hub.
Naše očekávání se splnila, hned po vstupu do lesa jsme nacházeli první houby a po celé dvě hodiny houbaření měl pan mykolog plné ruce práce. Kromě běžných hub jako jsou žampióny, bedle, babky, „panšťáci“ (suchohřiby) nebo praváci (hřib smrkový) jsme z jedlých hub nalezli i ne běžně známé druhy, jako jsou např. masák (muchomůrka růžovka), muchomůrka šedivka, holubinka bukovka a holubinka mandlová. Pan mykolog nás samozřejmě obeznámil i s houbami nejedlými a jedovatými, kterých v našem lese roste také bezpočet. Za zmínku stojí třeba muchomůrka tygrovaná nebo muchomůrka zelená, nejedlý krásnorůžek lepkavý. V rámci přednášky jsme se dozvěděli, že houbaření není jen sběr hub, ale je to o všeobecné znalosti lesa a našem chování se k přírodě. Pan mykolog se nám např. svěřil i s tím, že v zimním období chodí s přáteli do lesa sbírat odpadky po neukázněných houbařích, tak aby byl les na další sezónu zase čistý a hezký.
Jak poznáte, že bude bohatá úroda?
Pro růst hub je nejdůležitější vláha + fáze měsíce. Houbám nejvíce vyhovují časté mírné deště, kdy se voda do půdy zcela vsákne. Pokud je dlouhodobě sucho či jen občasné bouřky, houby příliš neporostou.
Já jsem třeba nikdy nesbíral růžovky a díky této vycházce jsem objevil další velmi chutnou houbu, kterou již do budoucna nebudu přehlížet a mylně se domnívat, že se jedná o houbu nejedlou. Je ovšem velmi důležité rozeznávat u této houby základní znaky, aby nedošlo k záměně s jedovatou muchomůrkou tygrovanou. Barva růžovky je vždy růžová a prsten je rýhovaný. Pokud si samozřejmě nejste při sběru bub jisti je nejlepší houbu raději nesbírat nebo se poradit s odborníkem.
Osobně si myslím, že nedělní houbaření bylo pro všechny účastníky velmi zajímavé a každý si z této akce odnesl nějakou užitečnou informaci, plný košík hub nebo přinejmenším příjemný zážitek z příjemně stráveného dopoledne.
