![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/Pluharova-kapela-1850-1-737x1024.jpg\")
<\/p>\n\n\n\n
V letech 1860 se sch\u00e1z\u00ed vedouc\u00ed \u010dinitel\u00e9 kulturn\u00edho a hudebn\u00edho \u017eivota v Tr\u0161ic\u00edch, v \u010dele Jan Kobl\u00ed\u017eek, tehdej\u0161\u00ed u\u010ditel a varhan\u00edk a zakl\u00e1daj\u00ed p\u011bveck\u00fd spolek \u201eHlahol\u201c. Jeho prvn\u00edm sbormistrem se stal Jan Kobl\u00ed\u017eek, kter\u00fd se cele v\u011bnoval veden\u00ed spolku. Spolek se ke sv\u00fdm zkou\u0161k\u00e1m sch\u00e1zel v ned\u011bli v lese \u201eB\u011bl\u00e1\u201c a tam piln\u011b nacvi\u010dovali \u010dty\u0159hlas\u00e9 sborov\u00e9 vlasteneck\u00e9 p\u00edsn\u011b, kter\u00e9 pak spolek zp\u00edval na v\u0161ech oslav\u00e1ch v dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho probuzen\u00ed u n\u00e1s a cel\u00e9m dalek\u00e9m okol\u00ed. Jejich plodn\u00e1 pr\u00e1ce m\u011bla tehdy velk\u00fd vliv na m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo, kter\u00e9 tehdy zp\u00edvalo p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti, kde se se\u0161lo v\u00edce d\u011bv\u010dat i chlapc\u016f, hlavn\u011b p\u0159i \u010des\u00e1n\u00ed chmele, kter\u00e9 se tehdy prov\u00e1d\u011blo u v\u0161ech majitel\u016f chmelnic doma. Tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e1 matka sv\u00fdm d\u011btem doma zp\u00edvala a sv\u00e9 d\u011bti zp\u011bvem usp\u00e1vala.<\/p>\n\n\n\n
V letech 1870 byla zalo\u017eena \u201eOb\u010dansk\u00e1 beseda\u201c. \u010clenov\u00e9 ze spolku \u201eHlahol\u201c p\u0159e\u0161li v\u0161ichni do nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9ho spolku, kter\u00fd roz\u0161\u00ed\u0159il velmi svou kulturn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnost. Jedni z prvn\u00edch vedouc\u00edch \u010dinitel\u016f byli dle protokol\u00e1rn\u00edch z\u00e1pis\u016f z roku 1883 dr. Hradil, Jan B\u00e9m, \u010cen\u011bk Dr\u00e1pal, Martin Tandl, Anton\u00edn Vyb\u00edral a mnoho dal\u0161\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Jeho sbormistrem byl op\u011bt zvolen Jan Kobl\u00ed\u017eek. Nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00fd spolek dal si do \u0161t\u00edtu kr\u00e1sn\u00e9 heslo \u201eZp\u011bvem k srdci, srdcem k vlasti\u201c. Po\u0159\u00e1dal \u0159adu p\u011bvecko-hudebn\u00edch koncert\u016f, hr\u00e1val pravideln\u011b \u010dty\u0159i divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed ro\u010dn\u011b, po\u0159\u00e1dal \u0159adu p\u0159edn\u00e1\u0161ek o na\u0161ich n\u00e1rodn\u00edch velik\u00e1nech a vyv\u00edjel v\u0161estrannou kulturn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnost. Jak je z\u0159ejm\u00e9 ze z\u00e1pis\u016f protokolu spolku, jeho velk\u00e9 \u00fasil\u00ed se soust\u0159edilo na vybudov\u00e1n\u00ed knihovny, kter\u00e1 se stala v n\u011bkolika letech nejv\u011bt\u0161\u00ed v cel\u00e9m okol\u00ed. Spolek tak\u00e9 vybudoval na tehdej\u0161\u00ed dobu velmi p\u011bkn\u00e9 jevi\u0161t\u011b, kter\u00e9 slou\u017eilo sv\u00e9mu \u00fa\u010delu a\u017e do postaven\u00ed nov\u00e9ho s\u00e1lu. \u201eOb\u010dansk\u00e1 beseda\u201c a jej\u00ed 70ti let\u00e9 trv\u00e1n\u00ed m\u011bla blahod\u00e1rn\u00fd vliv na v\u0161echny ob\u010dany na\u0161eho m\u011bste\u010dka, nebo\u0165 ka\u017ed\u00fd ob\u010dan se sna\u017eil p\u0159isp\u011bt podle sv\u00fdch sil a schopnost\u00ed. Toto \u010dlenstv\u00ed zpravidla p\u0159ech\u00e1zelo z otc\u016f na syny. N\u011bme\u010dt\u00ed okupanti v roce 1939 pak zak\u00e1zali jeho dal\u0161\u00ed \u010dinnost, jako\u017e i \u0159adu jin\u00fdch spolk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
V letech 1880 byla zalo\u017eena tr\u0161ick\u00e1 \u201eSokolsk\u00e1 hudba\u201c, jej\u00edm prvn\u00edm kapeln\u00edkem byl Libor Zda\u0159il, kter\u00fd se vyu\u010dil hudb\u011b u jmenovan\u00e9ho Franti\u0161ka Zatloukala. Tento velmi nadan\u00fd a organiza\u010dn\u011b schopn\u00fd hudebn\u00edk, budoval tuto hudbu od po\u010d\u00e1tku. Nejprve si vyu\u010dil \u0159adu pot\u0159ebn\u00fdch hudebn\u00edk\u016f na pot\u0159ebn\u00e9 n\u00e1stroje a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni jeho vyu\u010denci byli p\u0159ijati do rakousk\u00fdch plukovn\u00edch hudeb, kter\u00e9 byly tehdy na vysok\u00e9 um\u011bleck\u00e9 v\u00fd\u0161i. Po odslou\u017een\u00ed sv\u00e9 vojensk\u00e9 povinnosti vr\u00e1tili se jako v\u00fdborn\u00ed hudebn\u00edci pod taktovku Libora Zda\u0159ila, a to byla pak ona pov\u011bstn\u00e1 v\u00fdborn\u00e1 daleko zn\u00e1m\u00e1 \u201eSokolsk\u00e1 hudba\u201c, kter\u00e1 hr\u00e1vala p\u0159i v\u0161ech sokolsk\u00fdch cvi\u010den\u00edch nejen u n\u00e1s v Tr\u0161ic\u00edch a v cel\u00e9m okol\u00ed, ale i ve m\u011bstech P\u0159erov\u011b, Hranic\u00edch a \u010dastokr\u00e1t i v Brn\u011b. Jeho soubor se skl\u00e1dal z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f: Zatloukal Matou\u0161, Zda\u0159il Isidor, Zatloukal Franti\u0161ek \u2013 k\u0159\u00eddlovky, Domes Jan, B\u0159ezovsk\u00fd Josef, Hou\u0161\u0165ava Ludv\u00edk \u2013 trubky, Steiger Jan, Steiger Old\u0159ich, \u0158ih\u00e1k Jan, \u0158ih\u00e1k Karel, Zda\u0159il Libor \u2013 klarinety, Herinek Jan \u2013 horna, Zatloukal Leopold \u2013 tuba, Lakom\u00fd Ed. \u2013 bombardon, Lakom\u00fd Alois \u2013 flauta, Steiger Alois \u2013 bub\u00ednek, Herinek Josef \u2013 buben, v\u0161ichni z Tr\u0161ic. Dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 \u2013 Bartl Klim. \u2013 heligon, Duda Josef \u2013 trubka, Bartek Jan \u2013 bask\u0159\u00eddlovka, Roh Jan \u2013 klarinet a Lakom\u00fd Josef \u2013 heligon, byli z okoln\u00edch obc\u00ed. V t\u00e9to sestav\u011b hr\u00e1l uveden\u00fd soubor v letech 1898 \u2013 1911 pod taktovkou Libora Zda\u0159ila. V roce 1911 se z rodinn\u00fdch d\u016fvod\u016f kapeln\u00edk Zda\u0159il odst\u011bhoval do P\u0159erova, kde se v\u011bnoval v\u00fduce hudebn\u00edho dorostu. Veden\u00ed t\u00e9to hudby se potom na kr\u00e1tk\u00fd \u010das ujal Zatloukal Matou\u0161, po n\u011bm pak Domes Jan, jak bude pozd\u011bji vzpomenuto.<\/p>\n\n\n\n
Stola\u0159sk\u00fd d\u011bln\u00edk Karel Hajtmar, bratr Aloise a Franti\u0161ka, vr\u00e1tiv se ze zku\u0161en\u00e9 z V\u00eddn\u011b, kterou podnikl za \u00fa\u010delem zdokonalen\u00ed se v \u0159emesle, vyu\u010dil se h\u0159e na tambura\u0161sk\u00e9 n\u00e1stroje, kter\u00e9 pak dokonale ovl\u00e1dal. Tento bystr\u00fd a pr\u016fbojn\u00fd mlad\u00edk s absolutn\u00edm hudebn\u00edm sluchem, seskupil kolem sebe asi 16 p\u0159ibli\u017en\u011b star\u00fdch hoch\u016f a zalo\u017eil v roce 1912 \u201eTambur\u00e1\u0161skou hudbu\u201c. Soustavn\u00fdm piln\u00fdm cvi\u010den\u00edm se \u010dleny sv\u00e9ho souboru doc\u00edlil b\u011bhem t\u0159\u00ed rok\u016f velmi p\u011bkn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f, \u017ee mohl s n\u00edm ve\u0159ejn\u011b vystoupit nebo\u0165 ovl\u00e1dal dostate\u010dn\u00fd po\u010det skladeb k takov\u00e9mu vystoupen\u00ed. Kdo si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z \u010dlen\u016f souboru nev\u011bd\u011bl o hudebn\u00ed nauce t\u00e9m\u011b\u0159 nic, ten ocen\u00ed ob\u011btavou pr\u00e1ci a \u00fasil\u00ed jmenovan\u00e9ho vedouc\u00edho. Sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka v roce 1914 ukon\u010dila \u010dinnost souboru v jeho slibn\u00e9m rozmachu, nebo\u0165 t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni jeho \u010dlenov\u00e9 i s jeho vedouc\u00edm byli povol\u00e1ni k v\u00fdkonu vojensk\u00e9 slu\u017eby na v\u0161ech front\u00e1ch a n\u011bkolik \u010dlen\u016f souboru, mezi nimi i vedouc\u00ed t\u00e9to hudby \u2013 Karel Hajtmar \u2013 se nevr\u00e1tili. Po v\u00e1lce je\u0161t\u011b zbyl\u00ed \u010dlenov\u00e9 n\u011bjak\u00fd \u010das cvi\u010dili za veden\u00ed Aloise Hajtmara, proto\u017ee v\u0161ak za chyb\u011bj\u00edc\u00ed n\u00e1stroje se nena\u0161la n\u00e1hrada, soubor zanikl.<\/p>\n\n\n\n
\u010clenov\u00e9 souboru: Franti\u0161ek Pre\u010dan, Franti\u0161ek Luka\u0161\u00edk, Bohumil Zda\u0159il \u2013 \u201eBisernice\u201c, Alois \u0160ubrt, Felix \u010cejka \u2013 \u201eKontra\u0161ice\u201c, Karel Hajtmar, Franti\u0161ek Holi\u0161, Bohuslav B\u00e9m \u2013 \u201eBr\u00e1\u010d I\u201c, Alois Vl\u00e1\u010dil, Bohuslav Pr\u00e1\u0161il \u2013\u201eBr\u00e1\u010d II\u201c, Old\u0159ich Luka\u0161\u00edk, Franti\u0161ek Zda\u0159il, Anton\u00edn Tandl \u2013 \u201eBerda nebo Basa\u201c. Pozd\u011bji p\u0159istoupili je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9: Josef Z\u00e1cha, Alois Hajtmar, Old\u0159ich Vyb\u00edral \u2013 \u201eBr\u00e1\u010d I\u201c, Franti\u0161ek Hajtmar \u2013 \u201eBugaria\u201c.<\/p>\n\n\n\n
Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v roce 1920 utvo\u0159il se v Tr\u0161ic\u00edch prvn\u00ed \u201eOchotnick\u00fd hudebn\u00ed krou\u017eek\u201c pod veden\u00edm Josefa Chalupy z Lip\u0148an. Tento nadan\u00fd hudebn\u00edk, odchovanec kapeln\u00edka Libora Zda\u0159ila a rakousk\u00e9 vojensk\u00e9 hudby, kter\u00fd hr\u00e1l na n\u011bkolik n\u00e1stroj\u016f \u2013 klarinet, hoboj, housle a basu, vedl ob\u011btav\u011b \u0159adu let utvo\u0159en\u00fd smy\u010dcov\u00fd orchestr. Doj\u00ed\u017ed\u011bl pravideln\u011b do Tr\u0161ic, za zimn\u00ed nepohody \u010dasto i na koni, k pravideln\u00fdm zkou\u0161k\u00e1m, kter\u00e9 se konaly ve star\u00e9 \u201eRadnici\u201c. Se sv\u00fdmi \u010dleny krou\u017eku dos\u00e1hl velmi p\u011bkn\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f, nebo\u0165 zkou\u0161ky konal velmi p\u0159\u00edsn\u011b a odpov\u011bdn\u011b. Orchestr hr\u00e1val p\u0159i r\u016fzn\u00fdch oslav\u00e1ch, provedl \u0159adu koncert\u016f a doprov\u00e1zel p\u0159i operet\u00e1ch u n\u00e1s v Tr\u0161ic\u00edch a okol\u00ed. Pro svou oblibu hr\u00e1val tento orchestr na podzimn\u00edch honech, kter\u00e9 se v tehdej\u0161\u00edch dob\u00e1ch velmi slavn\u011b odb\u00fdvaly a p\u0159i hostin\u011b po honu hr\u00e1v\u00e1ny byly v\u017edy koncertn\u00ed \u010d\u00edsla. Krou\u017eek p\u016fsobil asi do roku 1928 a zanikl proto, \u017ee n\u011bkolik jeho \u010dlen\u016f zem\u0159elo. Ostatn\u00ed hudebn\u00edci pak p\u0159e\u0161li do jin\u00fdch soubor\u016f. Krou\u017eek se skl\u00e1dal z t\u011bchto \u010dlen\u016f: Vodi\u010dka Ladislav, Vyb\u00edral Anton\u00edn \u2013 housle I., Posp\u00ed\u0161il J., Nepo\u017eitek Inocenc \u2013 housle II. , Herinek Franti\u0161ek, Vl\u00e1\u010dil \u010cen\u011bk \u2013 klarinety, \u0160ubrt Josef \u2013 violoncello, Chalupa Josef \u2013 basa, Herinek Alois \u2013 trubka, Herinek Jan, Herinek Josef \u2013 horny a pozd\u011bji Hlavica Old\u0159ich, kter\u00fd p\u0159i\u0161el do Tr\u0161ic jako u\u010ditel.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1911, po odchodu kapeln\u00edka Libora Zda\u0159ila, ujal se na kr\u00e1tk\u00fd \u010das veden\u00ed tr\u0161ick\u00e9 \u201eSokolsk\u00e9 hudby\u201c Zatloukal Matou\u0161, kter\u00fd se pro nedostatek \u010dasu t\u00e9to funkce vzdal a vedouc\u00edm hudby se st\u00e1v\u00e1 Domes Jan. \u010clenov\u00e9 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed celkem v nezm\u011bn\u011bn\u00e9 sestav\u011b, a\u017e na nepatrn\u00e9 zm\u011bny, kter\u00e9 nastaly \u00famrt\u00edm nebo odchodem z Tr\u0161ic. V roce 1928 vracej\u00ed se od vojensk\u00e9 hudby dva synov\u00e9 Domesovi \u2013 Jan a Franti\u0161ek a z nich star\u0161\u00ed Jan \u2013 pozounista \u2013 p\u0159evzal veden\u00ed tr\u0161ick\u00e9 hudby. Oba jako velmi dob\u0159\u00ed hudebn\u00edci \u2013 Franti\u0161ek jako k\u0159\u00eddlov\u00e1k, jednak pozvedli \u00farove\u0148 souboru a jednak vyu\u010dili n\u011bkolik mlad\u00fdch hudebn\u00edk\u016f na dechov\u00e9 n\u00e1stroje. Po odchodu Jana Domese \/ode\u0161el p\u0159ed okupac\u00ed za jin\u00fdm povol\u00e1n\u00edm na Slovensko\/, vedl d\u00e1le tuto hudbu bratr Franti\u0161ek, a to a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1959. Tyto dv\u011b generace Domes\u016f vedly tr\u0161ickou hudbu t\u00e9m\u011b\u0159 50 let a tak\u00e9 oba brat\u0159i hudbu vedli velmi dob\u0159e, tak\u017ee se stala zn\u00e1mou v cel\u00e9m dalek\u00e9m okol\u00ed a v\u0161ude ji jmenovali jako hudba Domesova.<\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Po roce 1959 st\u00e1v\u00e1 se na kr\u00e1tkou dobu kapeln\u00edkem dechovky Libor Zda\u0159il, po n\u011bm asi za dva roky Franti\u0161ek \u0160varc, oba se v\u0161ak pro nemoc veden\u00ed vzdali. V roce 1966 byl zvolen za kapeln\u00edka st\u00e1vaj\u00edc\u00ed dechovky Ji\u0159\u00ed Kiml. Dechovka pokra\u010dovala dal\u0161\u00edch dvacet let, \u00fa\u010dastnila se v\u0161ech m\u00edstn\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch akc\u00ed \u2013 prvom\u00e1jov\u00e9 pr\u016fvody, Tr\u0161ick\u00e9 dny chmele, st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tky, pietn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, poh\u0159by apod. \u010clen\u016f ub\u00fdvalo, bylo nutno si \u201ep\u016fj\u010dovat\u201c muzikanty ze \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, z\u00e1jem mlad\u00fdch nebyl, hudba v devades\u00e1t\u00fdch letech zanikla.<\/p>\n\n\n\n Zdroj \u2013 Tr\u0161ick\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk ro\u010dn\u00edk 1966 + archiv muzea.<\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \/vzpom\u00ednky Josefa \u0160ubrta\/ V roce 1850 \u017eila v Tr\u0161ic\u00edch rodina Zatloukalov\u00fdch v mal\u00e9m domku na konci Chaloupek v \u010d. 86. Otec Franti\u0161ek m\u011bl osm syn\u016f, s\u00e1m byl v\u00fdborn\u00fdm hudebn\u00edkem a hudb\u011b vyu\u010dil v\u0161echny syny. U\u010dinil z nich vlastn\u00ed kapelu, kter\u00e1 byla v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b na velk\u00e9 v\u00fd\u0161i. \u0158\u00edkali j\u00ed kapela Pluha\u0159ova, pon\u011bvad\u017e otec Franti\u0161ek se zab\u00fdval v\u00fdrobou pluh\u016f. Nejmlad\u0161\u00ed syn Alois […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[8,10],"tags":[7],"class_list":["post-581","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-archiv","category-zajimavosti-z-historie-obce","tag-zajimavosti-z-historie-obce"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/581","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=581"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/581\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":637,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/581\/revisions\/637"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=581"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=581"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=581"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/1936-Domesova-dechovka-1-1024x644.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/Spolek-Bela-8.4.1956.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/dechovka-7-633x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/dechovka-6-1-586x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/dechovka-5-564x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/07\/Kiml-Jiri-1966-1986.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/08\/1967-TDCH-647x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/08\/1978-1.maj_-1024x874.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/www.trsicko.cz\/muzeum\/wp-content\/uploads\/2023\/08\/1989-1.maj_-1024x792.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n